Be YOU!

Krvavá přeměna part III.

Krvavá přeměna part III.

Jemně mě chytil za bradu,tím mě donutil,abych se mu dívala také do očí,ale mou ruku ještě nepustil. Oči mu zlátly a byl stále bledší. A něžně přiložil jeho rty na ty moje.

,,Omlouvám se...neuhlídal jsem se a..."

,,Mně to nevadí,je to v pořádku." skočila jsem mu do řeči

omluvně se usmál a já mu úsměv ráda oplatila. Pak si uvědomil,že mě drží stále za bradu a ruku,ihned mě pustil a doprovodil domů. ,,Jak víš kde bydlím? "

,,To není podstatné."

,,Ale ano je,a navíc. Chtěl jsi mi něco říct.."

,,Víš...nejsem to co si myslíš...jsem upír,prominˇ.

,,Prominˇ,co prosím? To mi jen řekneš? Tak rychle? A piješ krev? Jsi nesmrtelný?To proto ty oči...každou chvíli jiná barva..ale proč mi to říkáš?! Neublížíš mi...vím to!"

,,Prosím Amélie,uklidni se...ne neublížím ti,neboj se. Ano jsem nesmrtelný a ano piji krev,ale jen ze zvířat. Ale měj na paměti,že moje noční můra je,když se mě budeš bát,tím mě velice raníš. Tu noc včera,měl jsem o tebe strach,protože tě miluju."

Vyčerpaně jsem na něho pohlédla,ale on se tvářil smutně až žalostně.

,,Taky tě miluju Alane,ale ted půjdu domů...můžeme se zítra někde sejít?"

Alan byl velice překvapený,ale snažil se to nedát najevo.,,Dobře,někde si tě vyčíhám." usmál se,něžně mě políbil a odešel. Chvíli jsem tam bezmocně stála pod uliční lampou a dívala se na měsíc,byl neúplný,ale stejně krásný. Ale pak jsem se rozhodla jít domů. Ani jsem neotevřela dveře a máma hned začala: ,,Zlatíčko,jsi v pořádku? Nevěděla jsem co dělat,a pak jsem tě viděla s tím klukem..Kdo je to?Znáš ho?" skočila jsem jí do řeči ,,Mami,neboj se,už jsem doma vidíš? A ten kluk se jmenuje Alan,je moc milý."

+1

Příběhy a povídky

Autor: Jájinka04   |   Publikováno: 03.06.2016   |   Zobrazeno: 639x