HryProDivky.cz
Psychopatíkův Blog :33
Zevšední svět?
Někdy všechno kolem začne ztrácet barvu. A už to není ani černý, ani šedý, ani bílý...Všechno kolem začne ztrácet pojem. Už proto přestává být název. Člověk neví, jak se na věci kolem dívat...hm, tak tu jsou. Stává se z toho nicota.Člověk padá do stereotypu a pomalu si na tempo toho kolotoče tak zvyká, že ho už ani nevnímá...
Ne. To je špatně. Přece se pořád něco děje. jak může zevšednit svět, kde se děje pořád tolik věcí? Dobrých, špatných, důležitých... Každý den se toho tolik stane. Znáte to, ne? Když se za dva dny stane tolik věcí, co by se mělo stát za dva roky? A vy jste z toho pak strašně zmatený a nevíte, o čem z toho přemýšlet dřív? Jestli se to opravdu stalo z nějakýho důvodu, jestli se to mělo stát, a nebo jestli jste to zase jenom nepokazili? Jestli jste si už zase nezničili něco, co mohlo být úplně jinak, ale teď není? A nebo jestli se to prostě mělo stát a teprve časem zjistíte, že to tak vlastně bylo dobře?
Jednou se mi to stalo a není to tak dávno. V nerozvážnosti a v opilosti a ze vzteku jsem udělala jednu věc. Myslela jsem si, že jsem tím všechno zničila. Že jsem si pokazila život, že tím se to všechno rozpadlo, že jsem si to zavinila já sama. Ale až za pár týdnů se ukázalo, že to vlastně bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat a díky tomu jsem pak měla po boku toho, kdo mi pomohl, když bylo fakt nejhůř. Osobu, kterou jsem ztratila, bych ztratila stejně, dyt v té době už jsem jí ani neměla, a kdybych tehdy neupadla, byla bych na to sama. Někdy se může i z té největší chyby nakonec vyklubat to nejlepší, co jsme mohli v dané situaci udělat.
A při tomhle všem, jak se pořád něco děje může svět zevšednět? Nemyslím si. Jistě, někdy ( docela často) pociťuju prázdnotu a pusto, nevidím nic, jen tmu a chlad. Ale je tu přece tolik věcí! Možná je dobře, že člověk nemá chvíli klidu. Pak nemá čas na to si uvědomit, že vlastně jen proplouvá nějakou realitou, které si sám není pořádně vědom. Která tu (asi) je, ale prostě je a víc vlastně ani nevíme.
Pravda, realita je nudná. Co bych dala za to, kdyby trochu toho sci fi a fantasy proniklo k nám do reality. Ale co je vlastně realita? jen to, čemu věříme. Skutečné je to, čemu věříme my. Není žádné ,,nemožné" a ,,neexistuje". Je jen věříme a nevěříme. Normálním lidem musí velice rychle zevšednět svět. Ale když se na svět budeme dívat tma očima, kterýma chceme, nemusí to být nuda :)
Komentáře
LadySeiss(Píšeme povídky a příběhy)
Dokonalé. Hlavně ten poslední odstavec je napsaný moc krásně. Je to pravda, jenže někteří už jsou tak sociálně "převychovaní", že prostě není možné, aby měli tento pohled na svět.